Křivolaké úzké uličky vyzařují neopakovatelnou atmosféru a Sozopol se právem řadí k nejkrásnějším městům na bulharském pobřeží. Zástavbu tvoří množství typických černomořských domů z 18. a 19. stol. s kamennou podezdívkou a dřevěnými vysunutými patry, těsně semknutými jeden k druhému. Kulisu starého města dotváří zahrádky s vinnou révou, fíkovníky a malebná zákoutí. Najdete zde také kostely Sv. panny z 15. stol., Sv. Zosima, Sv. Cyrila a Metoděje z 19. stol., archeologické muzeum či uměleckou galerii. Není tedy divu, že stará část města byla vyhlášena historickou rezervací, chráněnou UNESCO od roku 1970.

 TIP  Primorsko – Sozopol a zpět na kole

Tato cyklotrasa je opravdu výletní a zvládne ji hravě i opravdu sváteční jezdec na kole nevelké kvality vypůjčeném v hotelové půjčovně J. Cílem je 25km vzdálený Sozopol – nejstarší město na bulharském pobřeží. Vyrážím z Primorska kolem severní pláže směrem na  Beglik Tasch. Na křižovatce kde je ukazatel 4200m k této megalitické památce, se dávám vlevo. Nyní již málo využívaná silnička mě překvapí, když je přehrazena k jejímu konci haldami písku, hlíny a sutin. Řidiči si tak vyjeli objížďku obloukem lesem. Krátce na to najíždím na hlavní silnici, po které jedu zhruba sedm kilometrů, z poloviny však přímo podél řeky Ropotámo, takže to uteče rychle. Nejbližší odbočkou za se dávám vpravo a již jedu po staré asfaltce kolem pobřeží. Míjím Hadí ostrov, který je vyhlášen nejen výskytem hadů, ale také jako jediné místo v Bulharsku, kde divoce rostou kaktusy. Cesta je pro veřejnou dopravu uzavřená, respektive neprůjezdná. Je vedená jako slepá u dalších hotelových komplexů jsou zábrany. Pro cyklisty naprosto ideální. Na kole si to frčím vesele dále podél jedné z nejdelších pláží jižního pobřeží Bulharska. Samozřejmě kdo má zájem může vyzkoušt vosy Černého moře a pěkně se osvěžit. V příjemném cyklistickém počasí, kdy sluníčko svítí přes opar, občas se schová za mráček a od moře vane osvěžující vítr, jsem v Sozopulu poměrně rychle.

Před procházkou starým městem se občerstvuji v amfiteátru na hlavním náměstí Han Krum, před budovou zdejšího archeologického musea. Škoda, že v poledním světle nejdou udělat pěkné snímky. Centrum s křivolakými uličkami je malebné. Překypuje typickými domy se zděným přízemím a dřevěným patrem, které přesahuje podezdívku i o více jak metr, a tak se v úzkých uličkách některé domy téměř dotýkají. Nejmalebnější se mi zdála ulice Kirili a Metodi. Na zpáteční cestu se musím posilnit a dopřávám si čerstvou rybu v jedné z místních restaurací. Tři filety přes celý talíř s bramborem byly vynikající.

Na zpáteční cestě mám vítr do zad, tak se jede opravdu pohodově, dělám několik zastávek u břehů řeky Ropotámo. Jelikož mám dobrý čas, mířím na závěrečnou a v podstatě jedinou vrchařskou prémii tohoto dne na Beglik Tasch. Na zhruba čtyřech kilometrech musím nastoupat téměř dvě stě výškových metrů. Odměnou je však impozantní thrácká svatyně tvořená obrovskými kameny - v podvečerním světle se stává kouzelným, magickým i fotogenickým místem.

 Fakta o Sozopolu

 5 000 př.nl.      -  nejstarší přístav na bulharském pobřeží

2 000 př.n.l      -  součástí Thrácké  říše

700 př.n.l.        -   řecká kolonie Apollonia Pontia vyhlášeným centrem obchodu

72 př.n.l.          -  dobyta generálem Narcisem Lucullusem a zdevastována Římany

 Na mramorovém podstavci zde stávala 13 metrů vysoká socha boha slunce Apollóna od sochaře Kalanise. Socha byla v roce 72 odvezena na římský Kapitol

 330 n.l.            -  Apollonia Pontia připojen k Byzantské říši

4. stol.             -  přejmenována na Sozopolis (Město spásy)

                        -  za dob prvního bulharského království jeden z nejvýznačnějších přístavů

od 15.stol.       - pod osmanskou nadvládou přístav upadá i díky tomu se historická část

                          s  domy z 18. a  19. století zachovala do dnešních dob.

Od 1970          - na seznamu UNESCO

a další zajímavosti naleznete například zde.