Putování jako z příběhu o chladném dalekém severu aneb okolo zasněženého Vysokého nad Jizerou

 Sluneční paprsky, které měly dle předpovědi počasí občas proříznout těžké mraky, si to zavítaly pouze na nejvyšší vrcholky Krkonoš. Přesto bylo na 15. kilometrech mnoho míst a výhledů k pokochání. Jelikož jsem se měl pohybovat ve výškách jen kolem 600 metrů nad mořem , nechal jsem sněžnice tentokráte doma a zajistil si tak pěkný fyzický výkon. Na loukách bylo místy i 40 cm sněhu.

Po stopách ve sněhu

Vyrazil jsem od Rozhledny u Borovice, jejíž příběh je sám o sobě velmi zajímavý, a po žluté TZ se pustil po loukách a lesem do údolí Starovesského potoka k rozcestí Helkovice. Ruch civilizace zmizel a rázem jsem si připadal jako v příběhu Jacka Londona o chladném dalekém severu. …. Stopy zajíců, srnek a křupání sněhu pod nohama. Před výšlapem jsem měl trochu obavy, aby zvolená trasa nebyla přeci jen trochu fádní a nudná. Nebyla. Kousek za rozcestím Helkovice, již na zelené TZ,  jsem musel přeskákat po kamenech koryto potoka a mohl jsem se pokochat krásným, zhruba dvoumetrovým vodopádem, který ani není značen na mapách. Chvilku nato procházím kolem roubenek, které zdobí na střechách a komínech bílé „čepice“, pro změnu jako z obrázků Josefa Lady. Při stoupání do Vysokého nad Jizerou míjím hospodářství s ovcemi, kozami atd. Na náměstí ve Vysokém panuje čilý předvánoční ruch a těžká technika odklízí a odváží haldy sněhu. Ty leží i před vstupem do Městských sadů. Zde se rázem ztrácí ruch městečka a jsem opět v tiché zasněžené krajině s krásnými výhledy na Krkonoše.

Po stopách historie

 Kolem Dykovy skály, označující oblíbené vyhlídkové místo a připomínající zdejší pobyty význačného českého spisovatele, novináře, překladatele a politika Viktora Dyka v letech 1917-31, začínám klesat až k zřícenině hradu Nístějka. Strážní středověký hrad z 13. stol. připomínají pouze strohé ostatky, ale z názorných informačních tabulí se dozvíte, jak důmyslně jeho stavitelé využili členitého terénu k jeho zabezpečení.  Dále klesám až na most přes Farský potok. Kousek za ním si to voda skotačí na strmém svahu a vytváří kouzelné ledové obrazce – prostě nádhera. Nyní mě čeká 260 výškových metrů převýšení. Pěkně se zapotím.  Zejména na lukách nad osadou Jilm, kde se brodím prakticky po kolena v čerstvém sněhu. Odměnou jsou ale další krásné výhledy…. Z Roprachtic je to k rozhledně u Borovice již jen kousek – začíná pěkná vánice. Tak jsem si navíc uvědomil, že počasí během výšlapu vlastně více než přálo.

Profilem středně náročná pěší trasa:  Rozhledna u Borovice – údolí Starovesského potoka – Vysoké nad Jizerou – Nístějka – Jilm - Rozhledna u Borovice

• Podhorský profil se stoupáním cca 600 výškových metrů
• 15 km
• 5 hodin chůze

přesná mapa a profil trati zde