Tenhle cykloturisty neobjevený kout mám rád. Vyrážím sem jak v úvodu cykloturistické sezóny kdy ještě člověk není v takové kondici aby se měřil s prudkými kopci, tak o prázdninách a víkendech v hlavní turistické sezóně, kdy se po hlavních trasách mezi největšími lákadly turistického regionu Český Ráj proplétají stovky lidí. Klid a atmosféra klasických starých vesniček s mnoha roubenými stavbami, malá i větší hospodářství, stále se měnící výhledy a ..... zkrátka pojeďte a projeďte

Vhodné kolo: treking,cross / lehká trasa / 37 km

Z Jičína vyjíždíme  po hlavní silnici směr Poděbrady a hned v Čejkovicích odbočujeme na Šlikovu Ves. Ze Šlikovy Vsi musíme zvládnout 600 metrů velice prudkého stoupání přes hřbet vrchu Veliše do stejnojmenné obce. Zde přejedeme silnici a napojíme se na cyklotrasu č.14, po jejíž trase pojedeme několik kilometrů. Na čtvrtém kilometru nezapomeňte odbočit vpravo na panelovou cestu a po ní se držet stále směr na kostel v Chyjicích, který je již zdáli dobře viditelný. Těsně před kostelem se dáme vlevo. Odtud se můžeme pokochat krásnými výhledy na Veliš a jeho hřbet v první linii, Košov, Tábor, Klepandu, Bradlec, Kumburk a Zvičinu v linii druhé a dále na vrcholky Krkonoš na samém horizontu.

Zajímavosti na trase

Kostely – Chyjice, Údernice, Bystřice, Bukvice

Kostelec – možnost vyjížděk na koni, Peintball

Veliš – možno vystoupit na vrchol kopce s dalekými výhledy

Vokšice –  návštěva letiště

Po pravé straně pak míjíme přírodní rezervaci Chyjická stráň. Na 9,5 km se dáváme vpravo směr Kostelec a stále se držíme cyklotrasy č.14, po které projíždíme malebné vísky Dolany a Keteň. Tato část trasy vede jen mírně zvlněnou krajinou, či mírně z kopce a jistě vás okouzlí svým klidem a venkovskou atmosférou. Na několika místech se můžete seznámit s historií a zajímavostmi těchto končin z informačních tabulí věnovaných komponované krajině Mariánská zahrada.

Dále pokračujeme po silnici směr Údrnice (16km) a až na 18km opouštíme cyklotrasu č.14 a odbočujeme vpravo na Bystřici. Zde přejedeme hlavní silnici a stoupající cestou mezi poli míříme na Važice (20km). Zde se napojujeme na červenou turistickou značku, která nás povede do Batína (23km), kde se dáme vpravo (stále po červené) a dále již pokračujeme po silnici. Na 24km zamíříme na křižovatce vpravo na Střevač (26) a odtud se již znovu přibližujeme k Veliši. Z Bukvice nás čeká závěrečné stoupání na Podhrádí (30km) a poté již jen příjemný sjezd do Vokšic (32) a po cyklotrase č14. kolem místního letiště zamíříme zpět do Jičína.

                                                                                                 Místopis

Chyjice - První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1323. Nejvýznamnější památkou v Chyjicích je jednoznačně kostel „sv. Šimona a Judy“. Byl barokně přestavěn v letech 1698 - 1700 schlikovým stavitelem F. Spannbruckerem na místě původního gotického farního kostela připomínaného z roku 1369. Po 2. světové válce začal tento kostel chátrat, až na přelomu tisíciletí byl opraven a převeden do majetku obce. Z dalších památek stojí za zmínku socha Krista s křížem z roku 1772, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765, Boží muka z roku 1719 a pomník padlým v 1. světové válce odhalený místním Sokolem v roce 1928.

PP Chyjická stráň - Chráněná lokalita Chyjická Stráň se nachází v levém svahu údolí Mrliny, Podkladem jí jsou jemnozrnné sedimenty svrchní křídy - vápnité jílovce s vložkami vápnitých pískovců. Je významná výskytem přirozené dubohabřiny se vzácnou jarní květenou. Vyskytuje se zde např. náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), barvínek menší (Vinca minor), jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis), dymnivka dutá (Corydalis cava), mochna bílá (Potentilla alba), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum) ad. Hnízdí zde lesní ptáci např. strakapoud velký (Dendrocopos major), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), sýkory (Parus sp.), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) aj.

Bystřice - První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365. Nálezy keramiky z obce a jejího bezprostředního okolí posouvají však její existenci do konce předchozího století. Gotický kostel Nanebevzetí P.Marie je datován do poloviny 14.století, v 16.století byl přestavěn a jeho interiér byl znovu pořízen ve výtvarném stylu renesance (křtitelnice a zvon jsou zachovány dodnes).

Na plochách v okolí obce však bylo opakovaně zjištěno osídlení z mladší doby kamenné, tj.období po příchodu prvních zemědělců do naší země. Stále jsou zde nacházeny kamenné nástroje ze šedozeleného kamene a šedého pazourku, keramika zdobená liniemi a vpichy, zlomky zrnotěrek a kosti zvířat. Nejcennějším nálezem z Bystřice je laténský kostrový hrob objevený při orbě v roce 1968. Dr.Spurný z Archeologického ústavu v Praze mohl provést záchranný výzkum a získat nálezy včetně kostí pohřbeného Kelta. Ten zemřel asi ve věku mezi 30-ti a 40-ti lety. Do hrobu mu byl dán železný meč, železný hrot kopí, tři duté železné kroužky (asi z opasku) a bronzový náramek. Hrob je datován do 3.století př.n.l.